Třetí zápis

Myslel jsem si, že už je všechno v suchu. Vlastně už jsem ani neplánoval pokračovat v psaní tohohle deníku, když moje krátká patálie s pokladem skončila. Ti dorostenci a archiváři jsou ale dotěrní!

Nějak zjistili, že jsem ukradené indicie vedoucí k pokladu umístil k sobě do trezoru, a získali písmennou transkripci přístupového kódu, který je potřeba k otevření trezoru. Napsal jsem si ho na papírek, abych ho náhodou někdy nezapomněl. Ale teď ho nikde nemůžu najít - to znamená, že jsem ten papírek nejspíš vytrousil někde v archivu, když jsem spěšně prohraboval štosy dokumentů, jestli o pokladu nenajdu ještě něco.

Ještě štěstí, že mám trezor tak dobře schovaný, to ho určitě nenajdou. Inu, za obrazem v ložnici by ho nikdo nečekal!